20. Všechen lid, který zbyl z Emorejců, Chetejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců, těch, z kteří nebyli ze synů Izraele,
21. jejich syny, kteří po nich v zemi zbyli, které synové Izraele nedokázali zasvětit zkáze, Šalomoun povolal, aby konali nucené práce, jak je tomu dodnes.
22. Ale ze synů Izraele si Šalomoun nevzal otroky, protože oni byli bojovníky, jeho služebníky, jeho veliteli, jeho kapitány, veliteli jeho vozby a jeho jezdci.
23. Toto byla ustanovená knížata, která byla nad Šalomounovou prací: Pět set padesát těch, kteří panovali nad lidem, který konal práci.
24. Jakmile se faraonova dcera přestěhovala z Města Davidova do svého domu, který pro ni postavil, tehdy postavil Miló.
25. Šalomoun přinášel třikrát za rok zápalné a pokojné oběti na oltáři, který postavil Hospodinu, a s nimi pálil před Hospodinem i kadidlo. Tak dokončil dům.
26. Král Šalomoun si udělal loďstvo v Esjóngeberu, který je u Elótu na břehu Rákosového moře v edómské zemi.
27. Chíram poslal s loďstvem své otroky, námořníky znalé moře, aby byli s otroky Šalomounovými.
28. Připluli do Ofíru, vzali odtamtud čtyři sta dvacet talentů zlata a přivezli králi Šalomounovi.