1. Po těchto událostech se stalo toto: Nábot Jizreelský měl vinici v Jizreelu vedle paláce samařského krále Achaba.
2. Achab řekl Nábotovi: Dej mi svou vinici a stane se mojí zelinářskou zahradou, protože je hned vedle mého domu. Dám ti místo ní vinici lepší nežli tato, anebo pokud by se ti to líbilo, dám ti její cenu ve stříbře.
3. Nábot Achabovi odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych ti dal dědictví svých otců.
4. Nato šel Achab domů roztrpčený a nazlobený kvůli tomu, že mu Nábot Jizreelský řekl: Nedám ti dědictví svých otců. Ulehl na postel, odvrátil tvář a nechtěl jíst pokrm.
5. Přišla k němu jeho žena Jezábel a zeptala se ho: Proč je tvůj duch roztrpčený, že ani pokrm nejíš?
6. Odpověděl jí: Protože jsem mluvil s Nábotem Jizreelským a řekl jsem mu: Dej mi svou vinici za stříbro, nebo jestli chceš, dám ti za ni jinou vinici; ale on řekl: Nedám ti svou vinici.
7. Jeho žena Jezábel mu řekla: Ty nyní jednej s královskou autoritou nad Izraelem. Vstaň, pojez pokrm a buď dobré mysli. Já sama ti dám vinici Nábota Jizreelského.
8. Pak napsala Achabovým jménem dopisy, zapečetila jeho pečetidlem a poslala dopisy starším a šlechticům z jeho města, kteří bydleli s Nábotem.
9. Do dopisů napsala: Vyhlaste půst a Nábota nechte usednout do čela lidu.
10. Nechte proti němu usednout dva muže ničemníky, aby proti němu svědčili: Zlořečil jsi Bohu i králi. Vyveďte ho a ukamenujte ho, ať zemře.
11. Nato muži jeho města, starší a šlechtici, kteří bydleli v jeho městě, učinili, jak jim Jezábel vzkázala, jak bylo napsáno v dopisech, které jim poslala.
12. Vyhlásili půst a posadili Nábota do čela lidu.
13. Přišli dva muži ničemníci a posadili se naproti němu. Ničemníci svědčili před lidem proti Nábotovi slovy: Nábot zlořečil Bohu i králi. Pak ho vyvedli ven za město, ukamenovali ho a zemřel.