1. Přešlo mnoho dní, když se třetího roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země.
2. Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý hlad.
3. Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. Obadjáš se velmi bál Hospodina.
4. Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl je po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou.
5. Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.
6. Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou cestou.
7. Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na tvář a zeptal se: Jsi to ty, můj pane, Elijáši?
8. Odpověděl mu: Jsem. Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš.
9. Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil?
10. Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli.