32. Jeden kmen bude mít on kvůli mému otroku Davidovi a kvůli Jeruzalému, městu, které jsem vyvolil ze všech izraelských kmenů.
33. To proto, že mě opustili a klaněli se Aštoretě, bohyni Sidóňanů, a Kemóšovi, bohu Moábců, a Milkómovi, bohu synů Amónových, a nechodili po mých cestách a nečinili to, co je správné v mých očích, má ustanovení a má nařízení, jako jeho otec David.
34. Nevezmu však od něj celé království, protože jsem ho určil za předáka po všechny dny jeho života kvůli svému otroku Davidovi, kterého jsem vyvolil a který zachoval mé příkazy a má ustanovení.
35. Vezmu království od jeho syna a dám ho tobě -- deset kmenů.
36. Jeho synovi dám jeden kmen, aby můj otrok David měl po všechny dny lampu přede mnou v Jeruzalémě, městě, které jsem si vyvolil, aby tam bylo mé jméno.
37. Tebe vezmu, abys kraloval nad vším, po čem toužíš, a budeš králem nad Izraelem.
38. Jestliže uposlechneš vše, co ti přikazuji, budeš chodit po mých cestách, činit to, co je správné v mých očích, a zachovávat má ustanovení a mé příkazy, jak to činil můj otrok David, budu s tebou, postavím ti trvalý dům, jako jsem postavil Davidovi, a dám ti Izrael.
39. Pokořím sice Davidovo potomstvo kvůli tomu, co spáchal, avšak ne napořád.
40. Šalomoun chtěl Jarobeáma usmrtit. Jarobeám ale vstal, utekl do Egypta k egyptskému králi Šíšakovi a zůstal v Egyptě až do Šalomounovy smrti.
41. Ostatní Šalomounovy činy, všechny věci, které činil, i jeho moudrost, jsou zapsány v knize Šalomounových letopisů.
42. Doba, po kterou Šalomoun kraloval v Jeruzalémě nad celým Izraelem, byla čtyřicet let.
43. Pak Šalomoun ulehl se svými otci a byl pohřben v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Rechabeám.