17. Odpověděla mu: Můj pane! Ty jsi své otrokyni přísahal při Hospodinu, svém Bohu: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn.
18. Ale nyní, pohleď, Adónijáš se stal králem a ty, můj pane a králi, o tom nevíš!
19. Obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, pozval všechny královské syny, kněze Ebjátara a velitele armády Jóaba, ale tvého otroka Šalomouna nepozval.
20. A nyní, můj pane a králi, oči všech Izraelců jsou upřeny na tebe, abys jim oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm.
21. Jinak se stane, až můj pán a král ulehne se svými otci, že já a můj syn Šalomoun budeme považováni za hříšníky.
22. Ještě když mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
23. Oznámili králi: Je zde prorok Nátan. Přišel před krále a poklonil se před králem tváří k zemi.
24. Nátan se zeptal: Můj pane a králi, ty jsi řekl: Adónijáš bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn?
25. Neboť dnes sestoupil, aby obětoval množství skotu, vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královské syny, velitele armády a kněze Ebjátara. A teď jedí a pijí před ním a volají: Ať žije král Adónijáš!
26. Ale mě, tvého otroka, kněze Sádoka, Benajáše, syna Jójadova, ani tvého otroka Šalomouna nepozval.
27. Stala se tato věc od mého pána a krále, aniž bys svým otrokům oznámil, kdo usedne na trůn mého pána a krále po něm?
28. Král David odpověděl: Zavolejte mi Batšebu! Přišla před krále a stála před králem.
29. Potom král přísahal: Jakože živ je Hospodin, který vykoupil mou duši z každého soužení,
30. tak jako jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele, slovy: Tvůj syn Šalomoun bude kralovat po mně, on usedne na můj trůn místo mě, tak dnes učiním.
31. Batšeba poklekla s tváří k zemi, klaněla se králi a řekla: Ať žije můj pán a král David navěky.
32. Nato král David řekl: Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova. I přišli před krále.