17. neboť v jedinou hodinu bylo zpustošeno tak veliké bohatství.” Každý kormidelník, každý, kdo se plaví při pobřeží, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, se postavili zdaleka
18. a křičeli, když viděli dým jejího požáru: “Které město je podobno tomu velikému městu?”
19. A nasypali si prach na hlavu a v pláči a truchlení volali: “Běda, běda, to město veliké, v němž všichni, kdo měli lodě na moři, zbohatli z jeho bohatství, a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!”
20. Raduj se nad ní nebe a svatí, apoštolové i proroci, protože Bůh nad ní vynesl soud za to, jak jednala s vámi.
21. Tu jeden silný anděl zvedl kámen, podobný velkému mlýnskému kameni, hodil jej do moře a řekl: “Takto s prudkostí bude zavržen Babylon, to veliké město, a nikdy více nebude nalezen.
22. Nikdy se již v tobě neozve hlas harfeníků, zpěváků, pištců a trubačů, nikdy už v tobě nebude žádný mistr jakéhokoliv řemesla, nikdo již v tobě neuslyší zvuk mlýnského kamene,
23. nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty. Neboť tvoji obchodníci byli velmožové země a tvými kouzly byly svedeny všechny národy.
24. V něm byla nalezena krev proroků a svatých a všech zabitých na zemi.”