8. A čtvrtý [anděl] vylil svou misku na slunce, a bylo mu dáno, aby ožehlo lidi ohněm.
9. Lidé byli ožehnuti velikým žárem a proklínali jméno Boha, který měl moc nad těmito ranami, ale neobrátili se, aby mu vzdali slávu.
10. Pátý [anděl] vylil svou misku na trůn šelmy, a její království se zatmělo; lidé se bolestí kousali do jazyka
11. a proklínali nebeského Boha pro své bolesti a pro své vředy, ale neodvrátili se od svých skutků.
12. Šestý [anděl] vylil svou misku na velikou řeku Eufrat, a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
13. A uviděl jsem z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy jako žáby.
14. Jsou to duchové démonů, činící znamení; vycházejí ke králům celé obydlené země, aby je shromáždili k boji ve veliký den Boha, Všemohoucího.
15. "Hle, přicházím jako zloděj; blahoslavený, kdo bdí a střeží své šaty, aby nechodil nahý a neviděli jeho nahotu."
16. I shromáždil je na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.
17. Sedmý [anděl] vylil svou misku na ovzduší, a ze svatyně od trůnu vyšel mocný hlas, který řekl: “Stalo se!”
18. A nastaly blesky, hlasy a hromy, a nastalo veliké zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak veliké a silné bylo to zemětřesení.
19. A to veliké město se roztrhlo na tři díly a města národů se zřítila. A veliký Babylon byl připomenut před Bohem, a Bůh mu dal číši vína svého planoucího hněvu.
20. Všechny ostrovy zmizely a hory nebyly k nalezení.
21. Veliké kroupy jako závaží padaly z nebe na lidi; a lidé prokleli Boha pro tu ránu krupobití, protože ta rána byla velmi veliká.