6. Kdosi někde slavnostně dosvědčil: "Co je člověk, že na něj pamatuješ, nebo syn člověka, že jej navštěvuješ?
7. Nakrátko jsi ho postavil níže než anděly, slávou a ctí jsi ho ověnčil [a ustanovil jsi ho nad dílem svých rukou].
8. Všechno jsi poddal pod jeho nohy." Tím tedy, že [mu] poddal všechno, neponechal nic, co by mu nebylo poddáno. Nyní však ještě nevidíme, že je mu všechno poddáno.
9. Avšak toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme pro utrpení smrti ověnčeného slávou a ctí; tak z milosti Boží za každého okusil smrti.
10. Slušelo se totiž na toho, pro něhož je všechno a skrze něhož je všechno, když mnoho synů přivedl do slávy, aby skrze utrpení učinil dokonalým původce jejich záchrany.
11. Neboť ten, který posvěcuje, i ti, kdo jsou posvěcováni, jsou všichni z jednoho. Z toho důvodu se nestydí nazývat je bratry,
12. když říká: "Budu zvěstovat tvé jméno svým bratřím, uprostřed shromáždění tě budu opěvovat."
13. A opět: "Já mu budu důvěřovat;" a opět: "Hle, já a děti, které mi dal Bůh."