1. Saul souhlasil s jeho usmrcením. V ten den začalo veliké pronásledování církve, která byla v Jeruzalémě; všichni kromě apoštolů se rozprchli po území Judska a Samařska.
2. Zbožnímuži Štěpána pochovali a velmi nad ním naříkali.
3. Saul ničil církev: vcházel do jednotlivých domů, odvlékal muže i ženy a dával je do vězení.
4. Ti tedy, kteří se rozprchli, procházeli zemí a zvěstovali slovo.
5. Filip sestoupil do města Samaří a hlásal jim Krista.
6. Zástupy jednomyslně věnovaly pozornost tomu, co Filip mluvil, když slyšely a viděly znamení, která činil.
7. Neboť z mnoha těch, kteří měli nečisté duchy, tito duchové s velikým křikem vycházeli a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.
8. A v onom městě nastala veliká radost.
9. Ve městě však byl již dříve nějaký muž jménem Šimon, který provozoval magii a ohromoval samařský národ; říkal o sobě, že je někdo veliký.
10. Všichni od nejmenšího do největšího mu věnovali pozornost a říkali: “Tento člověk je ta moc Boží, která se nazývá Veliká.”
11. Věnovali mu pozornost proto, že je dlouhý čas ohromoval svou magií.
12. Když však uvěřili Filipovi, který jim zvěstoval evangelium o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se pokřtít muži i ženy.
13. Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn a držel se Filipa. Když viděl, jak se dějí veliká znamení a mocné činy, velmi nad tím žasl.
14. Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.
15. Oni tam sestoupili a pomodlili se za ně, aby dostali Ducha Svatého,
16. neboť ještě na nikoho z nich nepadl; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
17. Potom na ně vkládali ruce a oni dostávali Ducha Svatého.
18. Když Šimon viděl, že se vkládáním rukou apoštolů dává Duch [Svatý], přinesl jim peníze
19. a řekl: “Dejte i mně tuto pravomoc, aby každý, na koho vložím ruce, dostal Ducha Svatého.”
20. Petr mu řekl: “Tvé peníze kéž jsou zatraceny i s tebou, protože ses domníval, že lze Boží dar získat za peníze.
21. Na této věci nemáš podíl ani účast, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
22. Proto čiň pokání z této své špatnosti a popros Pána; snad ti úmysl tvého srdce bude odpuštěn.
23. Vidím, že jsi pln hořkosti a v poutu nepravosti.”
24. Šimon odpověděl: “Poproste vy za mne Pána, aby na mne nepřišlo nic z toho, o čem jste mluvili.”
25. Oni se tedy, když vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli do Jeruzaléma a zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
26. Pánův anděl promluvil k Filipovi: “Vstaň a jdi na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do Gázy.” Ta cesta je pustá.
27. I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, eunuch, dvořan kandaky, etiopské královny, který byl správcem celého jejího pokladu, se přijel poklonit Bohu do Jeruzaléma
28. a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše.
29. Duch řekl Filipovi: “Přistup a připoj se k tomuto vozu.”
30. Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: “Rozumíš tomu, co čteš?”
31. On řekl: “Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí?” A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu.
32. To místo Písma, které četl, bylo toto: "Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa.
33. Ve [svém] ponížení byl zbaven práva. Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ze země."
34. Eunuch Filipovi řekl: “Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?”
35. Tu Filip otevřel svá ústa, začal od tohoto místa Písma a zvěstoval mu Ježíše.
36. Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: “Hle, voda. Co brání, abych byl pokřtěn?”
37. [Filip řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.” Odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.”]
38. Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil.
39. Když vystoupili z vody, Pánův Duch uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se.
40. Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všechna města a zvěstoval evangelium, až přišel do Cesareje.