19. Ten s naším rodem jednal lstivě a zle a přinutil [naše] otce odkládat své novorozence, aby nezůstávali naživu.
20. V té době se narodil Mojžíš a byl krásný před Bohem. Tři měsíce byl chován v domě svého otce.
21. A když ho odložili, vzala si jej faraonova dcera a starala se o něj jako o svého syna.
22. Mojžíš byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný ve slovech i ve svých skutcích.
23. A když se dovršoval jeho čtyřicátý rok, vstoupila mu na srdce myšlenka, aby se podíval na své bratry, syny Izraele.
24. A uviděl, jak se jednomu z nich děje křivda ; zastal se ho a pomstil utiskovaného tím, že Egypťana zabil.
25. Domníval se, že [jeho] bratři pochopí, že jim Bůh dává skrze jeho ruku vysvobození, ale oni to nepochopili.
26. Druhého dne se u nich objevil, když se hádali; snažil se je přivést k pokoji slovy: "Muži, jste bratři, proč ubližujete jeden druhému?"
27. Ale ten, který ubližoval svému bližnímu, ho odstrčil a řekl: "Kdo tě ustanovil nad námi vládcem a soudcem?
28. Snad mě nechceš zabít, jako jsi včera zabil toho Egypťana?"
29. Kvůli těm slovům Mojžíš utekl a bydlel jako cizinec v zemi madiánské, kde zplodil dva syny.
30. A když se dovršilo čtyřicet let, ukázal se mu v pustině u hory Sinaj [Pánův] anděl v plameni hořícího keře.
31. Když to Mojžíš uviděl, divil se tomu vidění; šel blíž, aby se pozorně podíval, a tu zazněl Pánův hlas:
32. "Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, [Bůh] Izákův a [Bůh] Jákobův." Mojžíš se roztřásl a neodvažoval se podívat.
33. Pán mu řekl: "Zuj si z nohou sandály, neboť místo, na kterém stojíš, je země svatá.
34. Dobře jsem viděl soužení svého lidu, který je v Egyptě, a slyšel jsem jejich sténání. I sestoupil jsem, abych je vysvobodil. A teď jdi, posílám tě do Egypta."