1. Když jsme se zachránili, dozvěděli jsme se, že se ten ostrov jmenuje Malta.
2. Domorodci nám prokazovali neobyčejnou přívětivost. Zapálili oheň a všechny nás k němu pozvali, protože se schylovalo k dešti a bylo chladno.
3. Když Pavel nasbíral něco chrastí a přiložil na oheň, vylezla před teplem zmije a pověsila se mu na ruku.
4. Když domorodci uviděli, že mu zvíře visí na ruce, říkali si mezi sebou: “Tento člověk je jistě vrah. I když se zachránil z moře, Spravedlnost mu nedovolila žít.”
5. Ale on setřásl zvíře do ohně a nic zlého se mu nestalo.
6. Oni očekávali, že oteče nebo náhle padne mrtev. Když však dlouho čekali a viděli, že se s ním nic zlého neděje, změnili svůj názor a říkali, že je to bůh.
7. V blízkosti toho místa měl pozemky první muž ostrova jménem Publius. Ten nás vzal k sobě a tři dny nás laskavě hostil.
8. I stalo se, že Publiův otec ležel a byl sužován horečkou a úplavicí. Pavel k němu vešel, s modlitbou na něho vložil ruce a uzdravil ho.
9. Když se toto stalo, přicházeli i ostatní nemocní z ostrova a byli uzdravováni.
10. Ti nás také zahrnuli mnohými projevy úcty, a když jsme vyplouvali, naložili nám věci pro naši potřebu.