18. otevřít jejich oči, aby se obrátili od tmy do světla, od moci Satanovy k Bohu, a aby vírou ve mne obdrželi odpuštění hříchů a podíl mezi posvěcenými."
19. Proto, králi Agrippo, nestal jsem se neposlušným toho nebeského vidění,
20. ale hlásal jsem nejprve těm, kteří jsou v Damašku, a potom v Jeruzalémě a po celé judské zemi, a také pohanům, aby činili pokání, obraceli se k Bohu a konali skutky, které svědčí o pokání.
21. Z toho důvodu se mne Židé zmocnili, [když jsem byl] v chrámě, a pokoušeli se mne zabít.
22. Bůh mi však až do dnešního dne pomáhal, takže tu stojím a svědčím malému i velikému. Neříkám nic mimo to, co Proroci i Mojžíš pověděli, že se má dít:
23. že Mesiáš má trpět, jako první vstane z mrtvých a bude zvěstovat světlo jak lidu izraelskému, tak také pohanům.”
24. Když toto mluvil na svou obranu, Festus hlasitě zvolal: “Blázníš, Pavle, mnoho vědomostí tě přivádí k šílenství!”
25. A Pavel řekl: “Neblázním, vznešený Feste, nýbrž jasně vyjevuji slova pravdy a zdravého úsudku.
26. Vždyť král o těch věcech ví, a proto také k němu mluvím otevřeně. Nevěřím, že mu něco z toho uniklo. Vždyť se to nedálo někde v ústraní.
27. Věříš, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.”
28. Agrippa na to řekl Pavlovi: “Málem bys mě přesvědčil, abych se stal křesťanem.”
29. A Pavel řekl: “Přál bych si od Boha, aby ses nejen ty, ale všichni ti, kdo mě dnes slyší, stali dříve nebo později tím, čím jsem já -- kromě těchto pout.”