14. On řekl: "Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, uviděl jeho Spravedlivého a uslyšel hlas z jeho úst,
15. neboť mu budeš přede všemi lidmi svědkem toho, co jsi viděl a slyšel.
16. A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno."”
17. “Stalo se mi, když jsem se vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, že jsem se ocitl ve vytržení.
18. Spatřil jsem Ježíše, jak mi říká: "Pospěš si a vyjdi rychle z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně."
19. A já jsem řekl: "Pane, oni vědí, že já jsem dával věznit a bičovat v synagogách ty, kdo v tebe věří.
20. Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, i já jsem byl při tom, souhlasil jsem s tím a hlídal jsem šaty těch, kdo ho zabíjeli."
21. I řekl mi: "Jdi, neboť já tě vyšlu daleko k pohanům."”
22. Až potud ho poslouchali. Ale pak pozdvihli svůj hlas a říkali: “Odstraň ze země takového člověka, neboť nesmí zůstat naživu!”
23. Protože křičeli, rvali si šaty a házeli do vzduchu prach,
24. velitel rozkázal, aby Pavla zavedli do kasáren; a nařídil při jeho výslechu použít důtky, aby se dozvěděl, z jakého důvodu na něho tak křičeli.
25. Když ho přivázali řemeny, řekl Pavel setníkovi, který tam stál: “Smíte bičovat římského občana, a to bez soudu?”
26. Když to setník uslyšel, přišel k veliteli a oznámil mu to. Řekl: “Co chceš dělat? Vždyť tento člověk je římský občan!”
27. Velitel přišel k Pavlovi a řekl mu: “Řekni mi, jsi římský občan?” On řekl: “Ano.”
28. Velitel mu na to řekl: “Já jsem získal toto občanství za veliké peníze.” Pavel řekl: “Já jsem se však jako římský občan narodil.”
29. Okamžitě od něho odstoupili ti, kteří ho měli vyslýchat. Také velitel dostal strach, když se dověděl, že Pavel je římský občan, a on ho dal spoutat.
30. Druhého dne, protože chtěl bezpečně poznat, z čeho jej Židé obviňují, ho odvázal a rozkázal, aby se sešli velekněží a celá velerada. Pak vyvedl Pavla a postavil ho před ně.