1. Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě.
2. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli.
3. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden.
4. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
5. V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem.
6. A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
7. [Všichni] byli ohromeni a udiveně říkali: “Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci?
8. Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9. Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie,
10. Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma,
11. Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.”
12. Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: “Co to má znamenat?”
13. Ale jiní se posmívali a říkali: “Jsou opilí.”
14. Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: “Muži judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova.
15. Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je devět hodin ráno.
16. Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka [Jóela]:
17. "I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny.
18. I na své otroky a na své otrokyně [v oněch dnech] vyleji ze svého Ducha, [a budou prorokovat].
19. A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, [krev a oheň a sloupy dýmu].
20. Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý.
21. I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn."”
22. “Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, muže dosvědčeného vám od Boha mocnými činy, divy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte,
23. tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili.
24. Ale Bůh ho vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen.
25. Neboť David o něm říká: "Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal;
26. proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé tělo bude přebývat v naději,
27. neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému Svatému uvidět zkázu.
28. Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před svou tváří."”
29. “Muži bratři, o patriarchovi Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben a jeho hrob je mezi námi až do dnešního dne.
30. Byl to prorok a věděl, že se mu Bůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí potomka z jeho beder;
31. viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že [jeho duše] nebyla zanechána v podsvětí a jeho tělo nevidělo zkázu.
32. Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.
33. Když byl tedy vyvýšen pravicí Boží a přijal od Otce zaslíbeného Ducha Svatého, vylil to, co vy nyní vidíte i slyšíte.
34. Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: "Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici,
35. dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou."
36. Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem.”
37. Když to uslyšeli, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: “Co máme dělat, muži bratři?”
38. Petr jim [řekl]: “Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtítna základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého.
39. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.”
40. A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: “Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!”
41. Ti, kteří [radostně] přijali jeho slovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší.
42. Vytrvale zůstávali v učení apoštolů a ve společenství, v lámání chleba a modlitbách.
43. Každé duše se zmocňoval strach; skrze apoštoly se [v Jeruzalémě] dálo mnoho divů a znamení[a na všech byl veliký strach].
44. Všichni věřící byli pospolu a měli všechno společné.
45. Prodávali svá zboží a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval.
46. Denně zůstávali jednomyslně v chrámě, po domech lámali chléb a přijímali pokrm s veselím a prostotou srdce.
47. Chválili Boha a byli oblíbeni u všeho lidu. A Pán k jejich společenství denně přidával ty, kteří byli zachraňováni.