18. Setkávali se s ním také někteří epikurejští a stoičtí filozofové. Někteří říkali: “Co nám to chce ten mluvka vykládat?” Jiní zase: “Zdá se, že to je hlasatel cizích božstev”; zvěstoval [jim] totiž Ježíše a vzkříšení.
19. Chopili se ho a odvedli do Areopagu a říkali: “Smíme vědět, co je to za nové učení, které hlásáš?
20. Předkládáš našim uším jakési cizí věci. Chceme tedy poznat, co to má být.”
21. Všichni Athéňané a cizinci, kteří tam pobývali, se totiž nezabývali ničím jiným, než že říkali nebo poslouchali něco nového.
22. Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: “Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev.
23. Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: "Neznámému bohu." Co tedy ctíte, a ještě neznáte, to já vám zvěstuji:
24. Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou
25. ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno.
26. Učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání,
27. aby hledali Boha, zda by se jej snad mohli dotknout a nalézt ho, a přece není od nikoho z nás daleko.
28. Neboť "v něm žijeme, pohybujeme se a jsme", jak to řekli i někteří z vašich básníků: "Vždyť jsme i jeho rod."
29. Jsmeli tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu.
30. Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání.