10. Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na šíji učedníků jho, které nebyli schopni unést ani naši otcové ani my?
11. Ale věříme, že jsme zachráněni milostí Pána Ježíše stejně jako oni. ”
12. Celé shromáždění utichlo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, kteří podrobně vypravovali, jaká znamení a divy učinil Bůh skrze ně mezi pohany.
13. Když domluvili, řekl Jakub: “Muži bratři, poslyšte mne!
14. Šimon pověděl, jak se Bůh předem postaral, aby z pohanů vybral lid pro své jméno.
15. A s tím se shodují slova proroků, neboť je napsáno:
16. "Potom se vrátím a znovu postavím Davidův zbořený stánek, jeho trosky znovu vystavím a vztyčím jej,
17. aby i ostatní lidé horlivě hledali Pána, všechny národy, nad nimiž je vzýváno moje jméno, praví Pán, [ten,] který toto činí.
18. Známé jsou Bohu jeho skutky od pradávna."
19. Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu,
20. ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného a krve.