24. Před jeho příchodem Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele.
25. A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: "Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou."”
26. “Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo této záchrany.
27. Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova Proroků, která se čtou každou sobotu.
28. A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven.
29. Když dokonali všechno, co je o něm napsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu.
30. Ale Bůh ho probudil z mrtvých
31. a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním vystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem.
32. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že to zaslíbení, které dostali naši otcové,
33. splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvých Ježíše, jak je to i napsáno v druhém Žalmu: "Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil."
34. A to, že jej vzkřísil z mrtvých, aby se již více nenavracel do zkázy, řekl takto: "Dám vám svaté a věrné věci Davidovy."
35. Proto i na jiném místě praví: "Nedáš svému Svatému uvidět zkázu."
36. David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení Boží vůlí, usnul, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu.
37. Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, neuviděl zkázu.
38. Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni v zákoně Mojžíšově,