9. Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne pomodlil.
10. Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení:
11. vidí otevřené nebe, z nějž [k němu] sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy [svázaná a] spouštěná k zemi.
12. V ní byli všichni čtvernožci, [dravá zvěř,] zemští plazi i nebeští ptáci.
13. I zazněl k němu hlas: “Vstaň, Petře, zabíjej a jez!”
14. Petr řekl: “Ne, Pane! Nikdy jsem nejedl nic poskvrněného a nečistého!”
15. A opět k němu hlas zazněl podruhé: “Co Bůh očistil, ty nepokládej za poskvrněné!”