15. Mojžíšovi říká: "Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji."
16. Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo běží, ale na Bohu, který se smilovává.
17. Písmo praví faraonovi: "Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi."
18. A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.
19. Řekneš mi tedy: "Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?"
20. Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?"
21. Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě?
22. Což nechtěl Bůh ukázat svůj hněva uvést ve známost svou moc, a proto s velikou trpělivostí snášel nádoby hněvu připravené k záhubě?