18. Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena.
19. Vždyť celé tvorstvo toužebně vyhlíží a očekává zjevení Božích synů--
20. neboť tvorstvo bylo poddáno marnosti; ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je poddal -- a má naději,
21. že i ono samo bude vysvobozeno z otroctví zániku do slavné svobody Božích dětí.
22. Víme přece, že celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu.
23. A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, to jest vykoupení svého těla.
24. V té naději jsme byli zachráněni; naděje však, kterou je vidět, není naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?
25. Ale doufámeli v to, co nevidíme, očekáváme to s vytrvalostí.