1. My silní jsme povinni snášet slabosti těch, kteří nemají sílu, a nemít zalíbení sami v sobě.
2. Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k jeho dobru, pro jeho budování.
3. Vždyť i Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž jak je napsáno: "Urážky těch, kdo tebe tupili, padly na mne."
4. Všecko, co bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení z Písem měli naději.
5. Bůh trpělivosti a povzbuzení kéž vám dá být mezi sebou jedné mysli podle Krista Ježíše,
6. abyste jednomyslně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.
7. Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.
8. Neboť pravím, že Kristus se stal služebníkem obřezaných pro pravdu Boží, aby potvrdil zaslíbení daná otcům
9. a aby národy slavily Boha za jeho milosrdenství, jak je napsáno: "Proto ti vzdám chválu mezi národy a tvému jménu budu zpívat chvály."
10. A dále praví: "Zaradujte se, národy, spolu s jeho lidem."
11. A opět: "Chvalte Pána všechny národy, ať jej velebí všichni lidé."
12. A dále praví Izaiáš: "Bude kořen Isajův, ten, jenž povstane, aby vládl národům; v něj budou pohané doufat."
13. Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého.
14. Sám jsem o vás, moji bratři, přesvědčen, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním, a že jste schopni se i navzájem napomínat.
15. Přece však jsem vám psal místy směleji, jako připomínku pro vás, pro milost, která mi byla dána od Boha,