5. Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.
6. Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.
7. Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
8. Neboť žijemeli, žijeme Pánu, umírámeli, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.
9. Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.
10. Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.
11. Neboť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu."
12. Každý z nás tedy sám za sebe vydá početBohu.
13. Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod.
14. Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě; jen tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
15. Zarmucujeli se tvůj bratr kvůli pokrmu, nejednáš již podle lásky. Neuváděj svým pokrmem do záhuby toho, za nějž Kristus zemřel!
16. Ať se nemluví zle o tom, co je pro vás dobré.
17. Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, nýbrž spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.