3. Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.
4. Kdo jsi ty, že soudíš cizího sluhu? Pro svého pána stojí nebo padá. A on bude stát, neboť Pán je mocen ho postavit.
5. Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.
6. Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.
7. Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá.
8. Neboť žijemeli, žijeme Pánu, umírámeli, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu.
9. Vždyť proto Kristus zemřel a ožil, aby se stal Pánem mrtvých i živých.
10. Ty pak, proč soudíš svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.
11. Neboť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu."
12. Každý z nás tedy sám za sebe vydá početBohu.