1. Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně [je], aby byli zachráněni.
2. Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání.
3. Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní [spravedlnost], nepodřídili se spravedlnosti Boží.
4. Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.
5. Mojžíš píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: "Člověk, který je bude činit, bude v nich živ."
6. Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: "Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?" -- to je jako přivést Krista dolů --
7. nebo: "kdo sestoupí do propasti?" -- to je jako vyvést Krista z mrtvých.
8. Ale co praví? "Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;" je to slovo víry, které hlásáme:
9. Vyznášli svými ústy Pána Ježíše a uvěříšli ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.
10. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně,
11. neboť Písmo praví: "Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben."
12. Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají,
13. neboť "každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn."
14. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá?
15. A jak mohou hlásat, nebylili posláni? Jak je napsáno: "Jak jsou krásné nohy [těch, kteří zvěstují pokoj,] těch, kteří zvěstují dobré noviny."