21. Ježíš jim na to řekl: “Amen, pravím vám, budeteli mít víru a nezapochybujeteli, učiníte nejen to, co jsem učinil s fíkovníkem, ale kdybyste i této hoře řekli: "Zvedni se a vrhni se do moře", stane se to.
22. A všechno, oč byste v modlitbě požádali, budeteli věřit, dostanete.”
23. Když přišel do chrámu a vyučoval, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: “V jaké pravomoci činíš tyto věci? Kdo ti dal tuto pravomoc?”
24. Ježíš jim odpověděl: “I já se vás zeptám na jednu věc. Jestliže mi to řeknete, i já vám povím, v jaké pravomoci tyto věci činím.
25. Odkud byl křest Janův? Z nebe, či z lidí?” Oni se mezi sebou dohadovali: “Řeknemeli "z nebe", řekne nám: "Proč jste mu tedy neuvěřili?"
26. Řeknemeli však "z lidí", obáváme se zástupu, neboť všichni mají Jana za proroka.”
27. Odpověděli Ježíšovi: “Nevíme.” A on jim řekl: “Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.”
28. “Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: "Synu, jdi dnes pracovat na [mou] vinici."
29. On odpověděl: "Nechci." Ale potom toho litoval a šel.
30. Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: "Ano, pane", ale nešel.
31. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?” Řekli: “Ten první.” Ježíš jim řekl: “Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.