6. takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!”
7. Řekli mu: “Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a propustit [ji]?”
8. Řekl jim: “Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo.
9. Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; [a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží].”
10. [Jeho] učedníci mu řekli: “Jestliže je to mezi mužem a ženou takové, je lépe se neženit.”
11. On jim řekl: “Ne všichni chápou [toto] slovo, ale jen ti, kterým je to dáno.
12. Jsou totiž eunuchové, kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, chápej.”
13. Tehdy k němu přinesli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci je pokárali.
14. Ježíš však řekl: “Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.”
15. A vložil na ně ruce a šel odtamtud.
16. A hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: “Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?”
17. On mu řekl: “Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý [: Bůh]. Chcešli vstoupit do života, zachovej přikázání!”
18. Řekl mu: “Která?” Ježíš řekl: “Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,
19. cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe.”
20. Mladík mu řekl: “To všechno zachovávám [od svého mládí]. Co mi ještě schází?”