15. Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho znečišťuje.
16. [Máli kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]”
17. A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.
18. Řekl jim: “I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,
19. protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází do záchodu?” Tak prohlásil za čistévšechny pokrmy.
20. Říkal však: “To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.
21. Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy,
22. cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost.
23. Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.”
24. Pak vstal a odešel odtamtud na území Týru [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.
25. Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; hned přišla a padla k jeho nohám.
26. Ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka, a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.
27. Říkal jí: “Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.”
28. Ona však odpověděla a říká mu: “[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.”
29. Řekl jí: “Kvůli tomuto slovu jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.”