46. Rozloučil se s nimi a odešel na horu, aby se pomodlil.
47. A když nastal večer, loď [již] byla uprostřed moře a on sám na zemi.
48. Uviděl je, jak se trápí při veslování, neboť vítr vál proti nim. Okolo čtvrté noční hlídky přicházel k nim kráčeje po moři a chtěl je minout.
49. Když ho uviděli, jak kráčí po moři, pomysleli si, že to je přízrak, a vykřikli.
50. Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On s nimi hned promluvil a řekl jim: “Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!”
51. A nastoupil k nim do lodi a vítr přestal. Byli ve svém nitru naprosto ohromeni [a divili se].
52. Neboť nepochopili, co jim bylo ukázáno na těch chlebech, ale jejich srdce bylo ztvrdlé.
53. Když se přeplavili k zemi, přišli do Genezaretu [a tam zakotvili].
54. Jakmile vystoupili z lodi, hned jej lidé poznali.