23. Máli kdo uši k slyšení, ať poslouchá.”
24. A říkal jim: “Dávejte pozor, co slyšíte. Jakou měrou měříte, takovou bude naměřeno vám a bude vám přidáno.
25. Neboť kdo má, tomu bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.”
26. A říkal: “S Božím královstvím je to tak, jako když člověk hodí semeno na zem;
27. v noci spí a ve dne vstává a semeno klíčí a roste, on ani neví jak.
28. Země sama od sebe plodí, nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu.
29. A když úroda dozraje, člověk hned posílá srp, neboť nastala sklizeň.”
30. A říkal: “K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?
31. Je jako zrno hořčice. Když je zaseto do země, je menší než všechna semena na zemi.
32. A když je zaseto, vzchází a stává se větším než všechny zahradní byliny a vytváří velké ratolesti, takže v jeho stínu mohou hnízdit nebeští ptáci.”
33. A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil Slovo, jak byli schopni slyšet.
34. Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům všechno vysvětloval.
35. Toho dne, když nastal večer, jim říká: “Přeplavme se na druhou stranu.”
36. Opustili zástup a vzali ho v té lodi, v níž byl; byly s ním také jiné lodě.
37. Tu nastala veliká větrná bouře a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala.
38. A on spal na zádi na podušce. Vzbudili ho a řekli mu: “Učiteli, nezajímá tě, že hyneme?”