22. Těch sedm bratrů nezanechalo potomka; poslední ze všech zemřela i ta žena.
23. [Když vstanou] při vzkříšení z mrtvých, komu z nich ta žena bude patřit? Vždyť všech sedm ji mělo za ženu.”
24. Ježíš jim říkal: “Nebloudíte právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?
25. Neboť když vstanou z mrtvých, nežení se ani se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.
26. O mrtvých pak, že vstávají, jste nečetli v Mojžíšově knize, jak mu "u keře" Bůh řekl: "Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův"?
27. Není Bohem mrtvých, ale žijících. Velmi bloudíte!”
28. Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: “Které přikázání je první ze všech?”
29. Ježíš odpověděl: “První je: "Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest"
30. a "budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly".
31. Druhé je toto: "Budeš milovat svého bližního jako sebe samého." Není jiné přikázání větší než tato.”
32. I řekl mu ten učitel Zákona: “Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho
33. a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.”
34. Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: “Nejsi daleko od Božího království.” A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.
35. A když Ježíš odpověděl, začal vyučovat v chrámě: “Jak to, že učitelé Zákona říkají, že Kristus je syn Davidův?
36. Sám David řekl v Duchu Svatém: "Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou."