6. Od počátku stvoření je [Bůh] učinil jako muže a ženu.
7. Proto opustí člověk svého otce i matku [a přilne ke své ženě].
8. A budou ti dva jedno tělo, takže již nejsou dva, ale jedno tělo.
9. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje.”
10. V domě se ho na to učedníci opět ptali.
11. Řekl jim: “Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.
12. A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.”
13. A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali.
14. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: “Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království.
15. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.”
16. A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal [jim].
17. A když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?”