10. V domě se ho na to učedníci opět ptali.
11. Řekl jim: “Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní.
12. A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.”
13. A přinášeli k němu děti, aby se jich dotkl. Učedníci je však pokárali.
14. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: “Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takových je Boží království.
15. Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.”
16. A bral je do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal [jim].
17. A když vycházel na cestu, přiběhl jeden člověk, poklekl před ním a ptal se ho: “Dobrý učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?”
18. Ježíš mu řekl: “Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný: Bůh.
19. Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, [nepodvedl]; cti svého otce a matku.”
20. On mu řekl: “Učiteli, toto všechno zachovávám od svého mládí.”
21. Ježíš na něho pohlédl, zamiloval si ho a řekl mu: “Jedno ti chybí: Jdi, prodej všechno, co máš, a dej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne.”
22. On se nad tím slovem zachmuřil a se zármutkem odešel, neboť měl mnoho majetku.
23. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: “Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kteří mají majetek.”
24. Učedníci se při jeho slovech děsili. Ježíš jim zase na to řekl: “Děti, jak nesnadné je [pro ty, kteří spoléhají na majetek,] vejít do Božího království.