14. Po Janově uvěznění přišel Ježíš do Galileje a hlásal evangelium Boží.
15. A říkal: “Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; čiňte pokání a věřte evangeliu.”
16. A když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Šimonova bratra Ondřeje, jak do moře vrhají [síť]; byli totiž rybáři.
17. Ježíš jim řekl: “Pojďte za mnou a učiním, že se stanete rybáři lidí.”
18. A hned opustili sítě a následovali ho.
19. A když šel kousek dál, uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak v lodi spravují sítě.
20. A hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea v lodi s najatými pomocníky a odešli za ním.
21. I vešli do Kafarnaum. Hned v sobotu vstoupil do synagogy a učil.
22. Byli ohromeni jeho vyučováním, neboť je učil jako ten, kdo má pravomoc, a ne jako učitelé Zákona.
23. V jejich synagoze byl [právě] člověk s nečistým duchem. Vykřikl:
24. “Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, vím, kdo jsi: Ten Svatý Boží.”
25. Ježíš mu pohrozil: “Umlkni a vyjdi z něho.”
26. A ten nečistý duch jím zalomcoval, zvolal silným hlasem a vyšel z něho.
27. Všichni užasli, takže se dohadovali mezi sebou, říkajíce: “Co to je? Nové učení! S pravomocí dokonce přikazuje nečistým duchům, a poslouchají ho!”
28. A pověst o něm se hned rozšířila [všude] po celém okolí Galileje.
29. A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimona a Ondřeje.
30. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
31. Ježíš přistoupil, uchopil [její] ruku a pozdvihl ji. [Ihned] ji horečka opustila a ona je obsluhovala.
32. Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a všechny démonizované.
33. Celé město se shromáždilo přede dveřmi.