26. Neboť kdo by se styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, když přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
27. Vpravdě vám pravím: Jsou někteří z těch, kdo tu stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud nespatří Boží království.”
28. Asi osm dní po těchto slovech vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se pomodlil.
29. A když se modlil, vzhled jeho tváře se změnil a jeho oděv se bělostně rozzářil.
30. A hle, dva muži s ním rozmlouvali -- byli to Mojžíš a Eliáš,
31. kteří se ukázali v slávě a mluvili o jeho odchodu, který se měl naplnit v Jeruzalémě.
32. Petr a jeho druhové byli obtíženi spánkem. Když se probudili, uviděli jeho slávu a ty dva muže stojící s ním.
33. I stalo se, když se od něho oddělovali, že Petr řekl Ježíšovi: “Mistře, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.” Nevěděl, co mluví.
34. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zastiňoval je. Ulekli se, když vcházeli do oblaku.
35. A z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj Syn, Vyvolený, toho poslouchejte.”
36. A když zazněl ten hlas, nalezli Ježíše samotného. Umlkli a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co uviděli.
37. Stalo se příštího dne, když sestoupili s hory, že mu vyšel vstříc veliký zástup.
38. A hle, jakýsi muž ze zástupu zvolal: “Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je můj jediný!
39. Hle, zachvacuje ho duch a on znenadání křičí, lomcuje jím, až má pěnou kolem úst, a jen stěží od něho odchází; tak ho moří.
40. Poprosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli.”