47. Když žena uviděla, že se to neutajilo, s třesením přišla, padla mu k nohám a přede vším lidem vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
48. On jí řekl: “Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.”
49. Zatímco ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagogy a řekl: “Tvá dcera zemřela, [již] učitele neobtěžuj.”
50. Ježíš to uslyšel a odpověděl mu: “Neboj se, jen věř, a bude zachráněna.”
51. Když přišel do domu, nedovolil nikomu, aby s ním vešel, kromě Petra, Jana a Jakuba a otce a matky té dívky.
52. Všichni nad ní plakali a bili se v prsa. On řekl: “Neplačte. Nezemřela, ale spí.”
53. Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
54. On však [všechny vyhnal ven,] uchopil její ruku a zvolal: “Dívko, vstaň!”
55. I navrátil se její duch a ona hned vstala. Nařídil, aby jí dali najíst.
56. Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neřekli, co se stalo.