15. "V dobré zemi", to jsou ti, kteří, když uslyšeli Slovo, drží je pevně v ušlechtilém a dobrém srdci a s vytrvalostí nesou ovoce.”
16. “Nikdo, když rozsvítí lampu, ji nepřikrývá nádobou, ani ji nestaví pod postel, ale staví ji na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
17. Vždyť nic není skrytého, co se nestane zjevným, ani ukrytého, co by zajisté nebylo poznáno a nevyšlo najevo.
18. Dávejte tedy pozor, jak slyšíte. Neboť tomu, kdo má, bude dáno, a tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co myslí, že má.”
19. Přišla za ním matka a jeho bratři, ale nemohli se s ním pro zástup setkat.
20. [A] oznámili mu: “Tvoje matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí tě vidět.”
21. On jim však odpověděl: “Má matka a moji bratři jsou ti, kteří slyší Boží slovo a činí je.”
22. Stalo se, že jednoho dne vstoupil do lodi se svými učedníky a řekl jim: “Přeplavme se na druhou stranu jezera.” A vypluli.
23. Zatímco se plavili, usnul. A na jezero se snesla větrná bouře; začali se naplňovat vodou a byli v nebezpečí.
24. Přistoupili k němu, vzbudili ho a řekli: “Mistře, Mistře, hyneme!” On vstal, pohrozil větru a přívalu vod; i ustaly a nastal klid.
25. Řekl jim: “Kde je vaše víra?” Ulekli se a užasli a říkali mezi sebou: “Kdo to jen je, že přikazuje dokonce větrům a vodě, a poslouchají ho?”
26. Přepluli do krajiny Gerasenů, která je naproti Galileji.
27. Když vystoupil na břeh, potkal ho nějaký muž z toho města, který měl démony a už dlouhou dobu si neoblékl žádný oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
28. Když uviděl Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a řekl silným hlasem: “Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha Nejvyššího? Prosím tě, abys mne netrýznil.”