7. Proto jsem se ani nepokládal za hodna k tobě přijít. Ale řekni slovo, a můj sluhabude uzdraven.
8. Vždyť i já jsem člověk podřízený autoritě a mám pod sebou vojáky; řeknuli některému: "Jdi", pak jde; jinému: "Přijď", pak přijde; a svému otroku: "Udělej to", pak to udělá.”
9. Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se k zástupu, který ho doprovázel, a řekl: “Pravím vám, ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru.”
10. Když se ti, kteří byli posláni, vrátili do domu, nalezli toho [nemocného] otroka zdravého.
11. A stalo se, že hned nato šel do města zvaného Naim. A šli s ním [mnozí] jeho učedníci a veliký zástup.
12. Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města.
13. Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: “Neplač!”
14. Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: “Chlapče, pravím ti, probuď se!”
15. Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce.
16. Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: “Veliký prorok povstal mezi námi” a “Bůh navštívil svůj lid.”
17. A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.
18. O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků