32. Jsou podobni dětem, které sedí na tržišti, volají na sebe a říkají: "Pískali jsme vám, a netancovali jste; naříkali jsme, a neplakali jste."
33. Neboť přišel Jan Křtitel, nejedl chléb ani nepil víno, a říkáte: "Má démona."
34. Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: "Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!"
35. Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.”
36. Jeden z farizeů ho prosil, aby s ním pojedl. I vstoupil do domu toho farizea a zaujal místo u stolu.
37. Hle, v tom městě byla žena, hříšnice. Jakmile se dozvěděla, že je Ježíš u stolu ve farizeově domě, přinesla alabastrovou nádobku vonného oleje.
38. A s pláčem se postavila zezadu k jeho nohám, slzami začala smáčet jeho nohy a otírat je svými vlasy, vroucně líbala jeho nohy a mazala je vonným olejem.
39. Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si v mysli: “Kdyby tento byl prorok, věděl by, kdo a jaká je ta žena, která se ho dotýká, že je hříšná.”
40. Ježíš mu na to řekl: “Šimone, musím ti něco říci.” On řekl: “Učiteli, řekni.”
41. “Jakýsi věřitel měl dva dlužníky. Jeden mu dlužil pět set denárů, druhý padesát.
42. Když mu neměli z čeho vrátit, odpustil oběma. Který z nich ho tedy bude více milovat?”
43. Šimon odpověděl: “Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.” On mu řekl: “Správně jsi usoudil.”
44. Pak se obrátil k ženě a říkal Šimonovi: “Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal; tato žena však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
45. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala vroucně líbat mé nohy.