1. V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když v Judsku vládl Pontius Pilát a v Galileji byl tetrarchou Herodes, jeho bratr Filip byl tetrarchou na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias byl tetrarchou v Abiléně,
2. za velekněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synovi Zachariáše, v pustině.
3. I šel do celého okolí Jordánu a hlásal křest pokání k odpuštění hříchů,
4. jak je napsáno v knize slov proroka Izaiáše: "Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!
5. Každé údolí bude zaplněno, každá hora a pahorek bude snížen; co je křivé, bude rovné, drsné cesty budou hladké;
6. a každé tělo uvidí Boží záchranu."
7. Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, říkal: “Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?
8. Vydávejte tedy ovoce svědčící o pokání a nezačínejte si říkat: "Náš otec je Abraham." Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.
9. A sekera už je přiložena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.”
10. Zástupy se ho ptaly: “Co tedy máme dělat?”
11. Odpověděl jim :“Kdo má dvě košile, ať dá tomu, který nemá, a kdo má co k jídlu, ať činí podobně.”
12. Přišli i celníci, aby byli pokřtěni, a řekli mu: “Učiteli, co máme dělat?”
13. On jim řekl: “Nevybírejte víc, než je vám nařízeno.”
14. Ptali se ho i vojáci: “A co bychom měli udělat my?” Řekl jim: “Nikoho neolupujte ani nevydírejte, a buďte spokojeni se svým žoldem.”
15. Zatímco lid byl plný očekávání a všichni ve svých srdcích rozvažovali o Janovi, neníli snad on ten Kristus,
16. řekl na to Jan všem: “Já vás sice křtím vodou, avšak přichází silnější než já, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek u jeho sandálů; on vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni.
17. V jeho ruce je lopata, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky, ale plevy bude pálit ohněm neuhasitelným.”
18. Tak i mnoha jinými slovy napomínaje lid, hlásal dobrou zprávu.