23. a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ.
24. A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.”
25. A on jim řekl: “Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci!
26. Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?”
27. A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno.
28. Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál.
29. Oni však na něho naléhali slovy: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.” I vstoupil, aby s nimi zůstal.
30. A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim.
31. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným.
32. A řekli si spolu: “Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?”
33. A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi,
34. a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi.
35. A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.
36. Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich [a řekl jim: “Pokoj vám.”]
37. Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha.