Starý Zákon

Nový Zákon

Lukáš 14:19-33 Ceský studijní preklad (CSP)

19. A druhý řekl: "Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet. Prosím tě, přijmi mou omluvu."

20. A další řekl: "Oženil jsem se, a proto nemohu přijít."

21. Když otrok přišel, oznámil to svému pánu. Tu se hospodář rozhněval a svému otroku řekl: "Vyjdi rychle na náměstí a do ulic města a přiveď sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé."

22. A otrok řekl: "Pane, stalo se, co jsi přikázal, a ještě je místo."

23. A pán řekl otroku: "Vyjdi na cesty a k ohradám a přinuť je vejít, aby se můj dům naplnil.

24. Neboť vám pravím, že nikdo z těch mužů, kteří jsou pozváni, neokusí mé večeře."”

25. Šly s ním velké zástupy. Obrátil se a řekl jim:

26. “Přicházíli někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem.

27. Kdo jde za mnou a nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem.

28. Neboť když někdo z vás chce postavit věž, což si napřed nesedne a nepočítá náklad, máli na dokončení stavby?

29. Jinak by se mu všichni, kteří to vidí, začali posmívat, když by položil základ a nemohl by stavbu dokončit,

30. a říkali by: "Tento člověk začal stavět, ale nemohl dokončit."

31. Nebo táhneli nějaký král, aby se s jiným králem střetl ve válce, což si napřed nesedne a nerozváží, jeli schopen s deseti tisíci utkat se s tím, kdo proti němu přichází s dvaceti tisíci?

32. Jestliže ne, pošle poselstvo, dokud je ten druhý král ještě daleko, a ptá se na podmínky míru.

33. Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem.”

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 14