25. A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: “Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?”
26. On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?”
27. On odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého.”
28. Řekl mu: “Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.”
29. On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: “A kdo je můj bližní?”
30. Ježíš se ujal slova a řekl: “Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31. Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32. Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.
33. Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem.
34. Přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj.
35. Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: "Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet."
36. Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?”
37. On řekl: “Ten, který mu prokázal milosrdenství.” Ježíš mu řekl: “Jdi a jednej také tak.”
38. [Stalo se,] když šli dále, že vešel do jedné vesnice. Nějaká žena jménem Marta jej přijala [do svého domu].
39. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slovo.
40. Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: “Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!”
41. Pán jí odpověděl: “Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se mnoha věcmi,
42. jedno je však potřeba. Marie si vybrala dobrý díl, jenž jí nebude odňat.”