21. V tu hodinu [Ježíš] zajásal v Duchu [Svatém] a řekl: “Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo.”
22. “Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.”
23. V soukromí se obrátil k učedníkům a řekl: “Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24. Pravím vám, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.”
25. A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: “Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?”
26. On mu řekl: “Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?”
27. On odpověděl: “Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého.”
28. Řekl mu: “Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.”
29. On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: “A kdo je můj bližní?”
30. Ježíš se ujal slova a řekl: “Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31. Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32. Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.