47. “Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci,
48. že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
49. protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno
50. a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí.
51. Svou paží učinil mocný skutek, rozptýlil ty, kteří jsou pyšní v smýšlení svého srdce,
52. svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné,
53. hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54. Ujal se Izraele, svého služebníka, pamatoval na své milosrdenství,
55. jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu až na věčnost.”
56. Marie s ní zůstala asi tři měsíce a pak se vrátila do svého domu.
57. Alžbětě se naplnila doba k jejímu porodu, i porodila syna.
58. Její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán učinil své veliké milosrdenství, a radovali se spolu s ní.
59. I stalo se, že osmého dne přišli chlapce obřezat a chtěli ho nazvat podle jména jeho otce Zachariáš.
60. A jeho matka odpověděla: “Ne, ale bude se jmenovat Jan.”
61. Řekli jí: “Z tvého příbuzenstva není nikdo, kdo se tak jmenuje.”
62. Dávali znamení jeho otci, jak by si přál, aby bylo dítě nazýváno.