11. Židé ho během svátku hledali a říkali: “Kde je ten člověk?”
12. A mezi lidem bylo o něm mnoho řečí. Jedni říkali: "Je dobrý", jiní říkali: "Není, vždyť svádí zástup".
13. Nikdo o něm ovšem ze strachu před Židy nemluvil otevřeně.
14. Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil.
15. Židé se divili a říkali: “Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?”
16. Ježíš jim odpověděl: “Mé učení není mé, ale toho, který mne poslal.
17. Budeli někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvímli sám ze sebe.
18. Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti.
19. Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mne usilujete zabít?”
20. Zástup odpověděl: “Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?”
21. Ježíš jim odpověděl: “Jeden skutek jsem učinil, a všichni se tomu divíte.
22. Mojžíš vám dal obřízku -- ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců -- a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
23. Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
24. Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem.”
25. Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: “Není to ten, kterého chtějí zabít?
26. A hle, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové poznali, že je to Mesiáš?