5. Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
6. Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: “Chceš být uzdraven?”
7. Nemocný mu odpověděl: “Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.”
8. Ježíš mu řekl: “Vstaň, vezmi své lehátko a choď.”
9. A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota.
10. Židé tomu uzdravenému říkali: “Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.”
11. On jim však odpověděl: “Ten, který mě uzdravil, mi řekl: "Vezmi své lehátko a choď."”
12. Otázali se ho: “Kdo je ten člověk, který ti řekl: "Vezmi [své lehátko] a choď"?”
13. Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl.
14. Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: “Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.”
15. Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš.
16. Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu.
17. Ježíš jim však odpověděl: “Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.”
18. Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu.