26. Ježíš jí řekl: “Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.”
27. Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: "Nač se ptáš?" nebo "Proč s ní mluvíš?"
28. Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
29. “Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?”
30. Vyšli z města a šli k němu.
31. Mezitím ho učedníci prosili: “Rabbi, najez se.”
32. On jim však řekl: “Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.”
33. Učedníci se mezi sebou ptali: “Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?”
34. Ježíš jim řekl: “Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo.
35. Což neříkáte: "Ještě čtyři měsíce a přijde žeň"? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.
36. Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.