18. Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.”
19. Žena mu řekla: “Pane, vidím, že jsi prorok.
20. Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.”
21. Ježíš jí řekl: “Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
22. Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.
23. Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
24. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.”
25. Žena mu řekla: “Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.”
26. Ježíš jí řekl: “Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.”
27. Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: "Nač se ptáš?" nebo "Proč s ní mluvíš?"
28. Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
29. “Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?”
30. Vyšli z města a šli k němu.
31. Mezitím ho učedníci prosili: “Rabbi, najez se.”