29. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky [mého] Otce.
30. Já a Otec jsme jedno.”
31. Židé se opět chopili kamenů, aby jej ukamenovali.
32. Ježíš jim řekl: “Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od [svého] Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?”
33. Židé mu odpověděli: “Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání, že ty, člověk, děláš ze sebe Boha.”
34. Ježíš jim odpověděl: “Což není ve vašem Zákoně napsáno: "Já jsem řekl: Bohové jste"?
35. Jestliže ty, ke kterým se stalo slovo Boží, nazval bohy, -- a nemůže být zrušeno Písmo --
36. proč mně, kterého Otec posvětil a poslal na svět, říkáte: "Rouháš se," protože jsem řekl: "Jsem Boží Syn"?
37. Nečinímli skutky svého Otce, nevěřte mi!
38. Jestliže je však činím, a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a dále poznávali, že Otec je ve mně a já v Otci.”
39. Znovu se ho [tedy] chtěli zmocnit, ale on unikl z jejich rukou.