17. Proto mne Otec miluje, že já pokládám svou duši, abych ji zase přijal.
18. Nikdo ji ode mne nebere, ale já ji pokládám sám od sebe. Mám moc ji položit, a mám moc ji opět přijmout. Tento příkaz jsem přijal od svého Otce.”
19. Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce.
20. Mnozí z nich říkali: “Má démona a blázní. Proč ho posloucháte?”
21. Jiní říkali: “Toto nejsou slova démonizovaného. Může snad démon otevřít oči slepým?”
22. Nastal svátek Posvěcení chrámu v Jeruzalémě. Byla zima.
23. Ježíš se procházel v chrámě, v Šalomounově sloupoví.
24. Tu ho obklopili Židé a říkali mu: “Jak dlouho chceš naši duši držet v nejistotě? Jsili Mesiáš, řekni nám to otevřeně.”
25. Ježíš jim odpověděl: “Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které já činím ve jménu svého Otce, ty o mně svědčí.